Výskyt:
Celá Austrálie
Pohlaví:
Samec: U přírodní mutace je šedý. Má oranžové skvrny na lících, u zobáku s černým proužkem. Podél boku má také oranžové skvrny s bílými tečkami. Od zobáku až na prsa má černé zebrování. Na prsou má černý flíček (tzv. „podkova“) Bříško má bílé a ocas černý s bílými proužky.
Samice: Je celá šedá, s bílým bříškem. Kolem zobáku má pouze černé proužky („slzné proužky“). Ocas má černý s bílými proužky.
Určit pohlaví není těžké ani u ostatních mutací. Vždy zůstává samečkova výrazná kresba.
Mláďata:
Zbarvením se podobají samičce. Jsou celá šedá s bílým bříškem a černým zobákem. Krátce po vylétnutí se samečkům začne objevovat typická kresba a do 3 měsíců jsou již přepeřana do „dospělého peří“
Hlasitost:
Zebřičky se celí den ozývají hlasem, znějícím jako dětská trumpetka „trumpetkování“.
Charakteristické je také lákavé volání při námluvách.
Samečci navíc zpívají. Celí se napřímí a natáhnou krk a začnou zpívat. Tento zpěv je velice podobný tomu, kterým se dorozumívají ale je o něco hlasitější.
Zjistěte, co si zebřičky povídají. Minislovníček zvuků zebřiček vám pomůže.
Snášenlivost:
Zebřičky jsou mezi sebou velice snášenlivé. Musíme ale chovat 1 pár, nebo pokud jich chceme chovat více, tak 3 a více párů. Chov 2 párů nikdy nedělá dobrotu. Ptáci se stále pronásledují a odhánějí od budek. Pokud ale chováme více párů, pozornost se tříští a zebřičky pak spolehlivě hnízdí.
K ostatním druhům jsou zebřičky také přátelské, ale na svou velikost jsou poměrně drzé až agresivní a neměli bychom je chovat se vzácnými, drobnými, plachými nebo bezbranými druhy astrildů.
Skvělou společnost jim tvoří např. chůvičky, rýžovníci, amadiny diamantové, holoubci diamantoví, křepelky, neagresivní druhy papoušků atd.
Klimatické podmínky:
Jsou to ptáci poměrně otužilí. Klidně mohou zůstat celý rok venku. Teploty kolem 0°C jim nijak neublíží. Větším mrazům bychom je ale neměli vystavovat.
Chovatelské zařízení:
Nejlépe se budou cítit ve velké kombinované voliéře s krytým přístřeškem.
Ačkoli jsou zebřičky velice pohyblivé, mohou být umístěny i do klecí o rozměrech 50x40x40 cm (pro jeden pár).
Materiál na voliéry:
Klece určitě neděláme z obyčejného „králíkářského“ pletiva. Zebřičkám by nedělalo problém se jím protáhnout a uletět. Já používám pletivo o rozměrech ok 16×16 cm.
Krmení:
Základní krmivo jsou pro ně různé druhy prosa, lesknice, niger…
Mají rády i různé ovoce a zeleninu: jablko, hrušku, mrkev, okurku, salát, čínské zelí…
Dále mají velice rády zelené krmení: žabinec, pampelišky, klasy trav a obilnin, nezralá kukuřice…
Při odchovu mladých podáváme vaječnici a klíčené zrní
Také mají rády různý hmyz: moučné červy a mravenčí kukly…
Minerální přísady: sépiová kost, grit, vaječné skořápky
Hnízdění:
Do chovu zařazujeme jen ptáky starší 10 měsíců, silné, zdravé a robustní postavy. Také bychom si měli všímat jejich bílého bříška. Velká část zebřiček mají totiž nežádoucí hnědý odstín.
Zebřičky se pokouší hnízdit stále (Povolíme jim max. 4 hnízdění/rok). Často chtějí hnízdit už mláďata 2-4 měsíce stará, což jim nesmíme dovolit. Dospělé zebřičky se pokouší hnízdit i v zimě, což jim také nesmíme dovolit.
Zebřičky začínají hnízdit do dvou týdnů po předložení budek.
Budky by mely být o rozměrech 10x15x10 cm.
Buď s vletovým otvorem o průměru 4 cm (tyto budky nejsou tak dobré, protože ptáci v ní nemohou dobře stavit hnízdo)
nebo s 1/3 přední stěny otevřenou (tyto budky jsou lepší, protože mají větší vletový otvor, kterým do hnízda mohou lépe nosit materiál na stavbu).
Já používám budky o rozměrech 10x15x10cm se 2/3 přední stěny otevřenou, které si sám vyrábím a zebřičkám se líbí ze všech nejvíce.
Na stavbu hnízda jim dáme dostatečné množství materiálu (zebřičky s ním opravdu nešetří). Používají např. jemné seno, trávu, chmýří z kukuřic, peříčka, chlupy psů, králíku…, kousky piškotů či rohlíků…
Tok samečka poznáme podle jeho charakteristického zpívání v napřímené pozici. Předvádí se před samičkou se stéblem v zobáku, roztahuje při tom ocas a snaží se nalákat samičku do hnízda.
Brzy se ptáci spáří a samička začne snášet každý den jedno vajíčko (bývá jich 4-8), ale zahřívá je až po snesení většího množství vajec (3+) aby mezi mláďaty nebyl příliš velký věkový rozdíl a vylétla z hnízda přibližně ve stejnou dobu). Vejce zahřívají oba rodiče, kteří se střídají cca po 1,5h.
Asi v 11-13 dnech se začnou líhnout mláďata, která velmi rychle rostou.
V jenom týdnu života je kroužkujeme kroužky s průměrem 2,5mm
V 18-21 dnech vyskočí z hnízda, ale jsou velmi nemotorná a do všeho narážejí, proto raději sedí na bidélku. Během několika dnů začnou celkem dobře létat a ochutnávat potravu sami.
Rodiče je ještě asi 2-4 týdny dokrmují.
Po osamostatnění mohou bez problému zůstat s rodiči, protože rodiče je nijak nepronásledují.
Denní činnost:
Jsou to velmi aktivní ptáci. Celý den poletují nebo poskakují po voliéře, krmí se, povídají si spolu nebo si probírají peří. Rády se zdržují na zemi. Občas se zklidní, sednou si na bidélko, přitulí se k sobě a odpočívají.
Také se rády koupou v misce s vodou, kterou musíme často vyměňovat, protože ve vodě tráví velké množství času.
Věk:
Zebřičky se dožívají průměrně 5-7let. Už po 3. roce jim ale klesá schopnost rozmnožování a snáší tak méně vajec a méně jich je také oplozených.
Cena:
Cena přírodních zebřiček se pohybuje okolo 50-100 Kč. Nezvyklé mutace mohou být i dražší.
Zdraví:
Zebřičky pestré nejsou nijak náchylné na různá onemocnění, ale při častém hnízdění nebo při hnízdění v nízkých teplotách mohou trpět zadržením vejce.
Chladem se jim stáhnou břišní svaly a vejce nemohou snést, což pro ně může být osudné.