Výskyt: Vnitrozemí Austrálie
Pohlaví:
(Dospělí)
Samec je tmavě šedý; má sytě žlutou chocholku; hodně oranžové tváře; tmavá, jednobarevná ocasní pera.
Samice je světle šedá; hlavu má šedo žlutou; méně výrazné lícní skvrny; spodní ocasní pera má příčně pruhovaná.
Existuje plno mutací, kde může docházet ke změnám.
Bělohlavá: Chybí žluté zbarvení hlavy a oranžové lícní skvrny. Samec má celou hlavu bílou, samice šedou.
Lutino: Zbarvení hlavy a tváří je stejné u obou pohlaví. Pohlaví u této mutace lze rozpoznat jen podle pruhování na ocase, které má pouze samice.
Perlová: Zde lze poznat pohlaví jen podle chování korel – Samci zpívají a samice ne. Pruhování na ocasu, barva hlavy a lícních skvrn je různé. Samci mohou mít znaky samice a naopak.
Straka: Stejné jako u perlové mutace.
Albino: Jsou úplně bílé, bez jakékoliv kresby. I zde se můžeme spolehnout jen na zpěv samce.
(Mláďata)
Jsou nějakou dobu zbarvena jako samice bez ohledu na pohlaví. Do ,,dospělého peří“ přepeřují zhruba v 9-12 měsících. Jejich pohlaví se určuje podle zpěvu (zpívají jen samci – začínají ve 2-3 měsících) nebo jim nejdříve ve 4 měsících vytrhneme 2 krajní ocasní pera. Samičce narostou pera opět pruhovaná, samci narostou černá. (záleží ale na mutaci)
Hlasitost:
Jsou to poměrně tiší ptáci. Pokud jsou v klidu a nic je neruší, jsou úplně zticha. Pokud se ale něčeho leknou, začnou ,,příšerně řvát“. To platí jen pokud chováme více korel pohromadě. Pokud chováme jen jednu korelu a pokud je ještě k tomu zanedbávána, snaží se křikem přivolat svého člověka.
Náročnost:
Korely jsou ptáci poměrně nenároční, vhodní i pro začátečníka. Potíž může být jen v sestavení páru u mladých ptáků, u kterých je těžké rozeznat pohlaví.
Snášenlivost:
Jsou to práci snášenliví. Ostatní druhy ptáků prostě ignorují. Není problém je chovat s ptáky o dost menšími (zebřičky, chůvičky, kanáři, holoubci diamantoví…) Raději by jsme je neměli chovat s velkými papoušky (rozely…). Korely jsou mírumilovní ptáci a větší papoušci by je mohli terorizovat
Navzájem se k sobě chovají různě, záleží jak se jednotliví ptáci zachovají.
Pokud bychom je chtěli chovat v hejnu, je dobré si pořídit mladé ptáky, kteří se ještě nespárovaly. Umístíme je do co největší voliéry (min. 3m), na jeden pár počítáme 1m3 . Chováme raději páry 3 a více. 2 páry většinou nedělají dobrotu. Jeden pár by se stal dominantnější a druhý pár nemusejí pustit k budce. Do voliéry umístíme alespoň o 2 budky víc než je párů pokud možno do opačných konců voliéry. Je také dobré budky zamaskovat chvojím, aby ptáky nesváděly k šarvátkám. Pak už záleží jenom na nich, jak se budou snášet.
Klimatické podmínky:
Korely jsou ptáci velice odolní. Když mají nějaký úkryt, kam neprší, nesněží ani nefouká bez problému přežijí. Na zimu jim vyměníme bidla za silnější, aby je ptáci nemohli obejmout prsty. Díky tomu je ptáci mohou schovat pod peří aby jim nebyla zima.
Chovatelské zařízení:
Korely potřebují dost prostoru, aby se mohli proletět. Nejlepší je pro ně venkovní voliéra s chráněným úkrytem. Postačí 2-3m dlouhá (čím větší tím lepší). Dají se chovat i v klecích. Minimální velikost klece (pro jeden pár) by měla být 120x60x60 cm (DxŠxV)
Materiál na voliéry:
Korely nejsou ničitelé, takže konstrukce může být dřevěná. Pletivo stačí ,,králíkářské“.
Krmení:
Základní potrava: různé druhy prosa, lesknice, slunečnice, oves, semenec, kardi, niger, len, senegalské proso v klasech.
V době odchovu mladých potřebují vaječnici a klíčené zrní.
Zelené krmení: žabinec, pampeliška, klasy obilí; květy lebedy, pelyňku, řebříčku a vratiče.
Ovoce a zeleninu příliš rádi nemají. Jedině nastrouhanou mrkev si trochu vezmou.
Bobuloviny: hloh, jeřabina
Oblíbené jsou čerstvé větvičky ovocných stromů (i s listy, květy a pupeny).
Minerály: sépiová kost, vaječné skořápky, grit, písek
Korely jsou v potravě velice konzervativní. Co neznají to nesežerou. Mé korely se prostě nenaučily žrát lískové ořechy.
Pokud je chceme naučit na něco nového, je dobré jim do voliéry dát nějakého jedince který danou věc už žere. Ostatní ptáci to od něj okoukají, a začnou se po něm opičit.
Hnízdění:
Zahnízdí většinou do 2 týdnů od předložení budek. Budky vyvěšujeme v dubnu. Budka by měla mít rozměry asi 25×25 cm a 30-40 cm výšku. Na dno budky nasypeme hobliny které budeme muset vyměňovat jak mláďata porostou a budou je znečišťovat. Hnízdo si korely nastaví. Po vyvěšení budek se o ně ptáci začnou zajímat a neustále lezou ven a zase dovnitř. Samec se stále předvádí před samicí a zpívá. v tomto období bývá samec velmi žárlivý. Na rozdíl od jiných ptáků samec samičku nikdy nekrmí ale zato ji na vejcích střídá.
Asi po 2 týdnech od páření začne samička snášet každý druhý den 1 vejce. Většinou jich snese 4-8. Vejce začnou pořádně zahřívat až když je snesen větší počet aby se mláďata vylíhla stejně.
Samice na vejcích sedí celou noc a brzo ráno. Potom jí vystřídá samec, který sedí od ráno do 15-16 h.
Mláďata se líhnou v 18-24 dnech inkubace. Velice záleží na počasí – když je venku teplo, mláďata se líhnou dříve. V 5-8 dnech je kroužkujeme kroužku s průměrem 5,5 mm. Ve 4-5 týdnech mláďata opouštějí budku. Po vylétnutí jsou velmi splašená, stále létají po voliéře a do všeho narážejí. Rodiče je ještě 3-4 týdny dokrmují. Trvá jim dlouho než se úplně osamostatní. Nesmíme je proto odchytnout z voliéry příliš brzo. mláďata můžeme i potom nechat s rodiči ve voliéře. Rodiče je nepronásledují a přestanou si jich všímat.
Necháváme je hnízdit max. 3x za rok.
(Samec sedící na vajíčkách 17:15)
Denní činnost:
Jsou to ptáci klidní. Celý den sedí venku ve voliéře. Krmí se hlavně ráno a večer. Mají rády když prší. Nechávají se deštěm osprchovat – roztahují křídla a věší se hlavou dolů, aby jim voda natekla i pod peří.
Pokud dlouho neprší, je dobré je postříkat rozprašovačem.
Nemoci:
Korely jsou velmi odolní ptáci. Mohou někdy trpět kokcidiózou a červivostí.
Cena:
| Mutace | Cena (CZK) |
| Přírodní | 100-200 |
| Bělohlavá | 250-300 |
| Perlová | 150-200 |
| Straka | 150-200 |
| Skořicová | 150-200 |
| Lutino | 150-200 |
| Albino | 400-500 |